Give Me a Shot To Remember 5 (The End)

29. března 2009 v 21:55 | Maggee |  →stories←

fajn..tady máte poslední díl...napsala sem to teď..dneska mě to napadlo,tak sem to potřebovala napsat...má to hodně věcí společnejch s věcma co se mi teď poslední dobou dějou...doufám že se vám to bude líbit..neřeknu vám jestli to je happy end nebo ne..uvidíte sami...kdybych vám to řekla tak by to pak nebylo vono...a dávám k tomu playlist...to sou songy co sem poslouchala při psaní...so enjoy..a commentujte...



Frank´s POV.
Po tý události s co se stala ve sprše sem s Gerardem nebyl moc v kontaktu. Vždycky když jsem přišel k nim na pokoj nebyl tam a když tam byl tak jsem tu buď nebyl já nebo sem se styděl za ním jít.

Zvláštní...doufám že na mě nezapomene.
Mikey se poslední dobou chová divně...hodně divně. Taky zvláštní...

Vypadá jako by ho něco trápilo ale nemohl to nikomu říct. Jako časovaná bomba.Třeba to už dlouho nevydrží a svěří se mi. A třeba taky ne...

Nevadí.momentálně mě nezajímal nikdo jinej než Gee. Možná že kdybych se nezajímal jenom o něj,všiml bych si co se s Mikeym dějě ale to mi moje mysl nechtěla dovolit.

Dobře,budu čekat. Na oba dva. Budu čekat kdy se ozve Gee a budu čekat až se mi Mikey svěří.

Tak to bude nejlepší. Apoň myslím...

Mikey´s POV.
Fajn...Frankie přede mnou utíká. Ani se mu nedivim. Já bych před sebou taky nejradši utekl. Frank byl poslední dobou tak zvláštně nervní. Vždycky když byl se mnou v místnosti.
A co na tom bylo ještě zvláštnější bylo to,že byl nervní i když byl v místnosti s Geem.
Něco mi uniklo?
Stalo se mezi nima něco o čem mi Gee neřekl?
Pohádali se?
Nebo naopak?
Proboha...snad ne...

To by ovšem vysvětlovalo Gerardovo chování...vysvětlovalo by to proč je tak vyhýbavej a s nikym nemluví.
Dobře...musím něco dělat.
Zbejvá mi tejden....7 dní a naše životy se oddělej....

  • * o 6 dní pozdějí (pozdě večer) v Mikeyho pokoji(a Frankovym taky smozřejmě) *

Ok,ok,ok....jenom žádnou paniku...je 11:00 pm a mě zbejvá už jenom 9 hodin.

Posledních 9 hodin tady...

Ne že by mě pohlcovaly závaly nostalgie ale vzpomínám na ty hezký časy tady...když sem ještě nefetoval,když sem ještě nemiloval Franka a všechno bylo v pořádku.

Během uplynulejch 6 dní se mi potvrdila jedna věc. Mezi Frankiem a Gerardem k něčemu došlo.
A pokračuje to dál...

Frank tady teď není.Odjel na víkend za rodinou.Prej...
A Gerard?...kde asi myslíte že je?...ano...jel za rodinou.

Jak nenápadný a smutný....Nechaj mě tady v depresích(asi by si měl vzít depresiva viď Verčo? xD).Apoň že mám Jareda..od tý doby co sem ho poznal ho používám jako něco na způsob filtru...říkám mu naprosto všechno.Nechápu že to vydrží....
Dobře,zpátky k věci...už mám jenom 8 hodin a půl...rozhodl sem se Frankovi napsat dopis. Na rozloučenou. Dozví se pravdu zatímco já už budu dávno pryč a on mě už nikdy neuvidí. A já se budu utápět ve smutku...

Vzal sem kus papíru a tužku a začal psát.

Čau Frankie,
chtěl sem se s tebou jenom rozloučit...nevím jestli sem ti to říkal ale zejtra odjíždím...vyhodili mě kvůli fetu. Chtěl sem ti to říct dřív,ale nějak jsem nenašel odvahu. Je mi to líto,chtěl jsem se s tebou rozloučit v pátek,když si odjížděl ale nechtěl sem ti kazit náladu.Hlavně nevim jestli mě pořád máš rád. Vím že si možná čekal až ti řeknu co mě trápí,ale nešlo to. Nedokázal bych ti to říct do očí aniž bych tě ranil,protože teď už vím že miluješ Geeho....A ne mě...
Chci ti říct jak moc pro mě znamená když se na mě usměješ,když se na tebe můžu dívat jak spíš a vnímat tvojí přítomnost aniž bys o tom věděl.Koukat se jak si užíváš života,jak dokážeš milovat.Jak z tebe září štěstí když se na tebe podívá nebo s tě jen letmo dotkne.Kdybys jenom věděl jak moc toužím po tom abys zažíval to samé se mnou. Všechny moje sny patří jenom tobě. Tak moc si přeju tě obejmout,ležet vedle tebe a smět tě držet v objetí.A ne jenom o tom snít. Jsi pro mě jako slunce,které září nad všemi mými starostmi. Jenže osud to chtěl jinak a moje slunce zhaslo.Zhaslo a už se nikdy nevrátí.Už se na tebe nikdy nebudu moct dívat jak klidně oddechuješ a něco krásného se ti zdá. V hloubi duše budu nadosmrti doufat že pro mě pořád svítí,i když budu vědět že je to jinak.
Tím ti chci říct že si vždycky byl,jsi a budeš moje všechno.Rve mi srdce že tě musím takhle opustit,že už nikdy neuvidím tvůj dokonalý obličej.Ale to je osud.Odcházím a už o mě nikdy neuslyšíš.Bude to jako bych pro tebe nikdy neexistoval... miluju tě...

tvůj Mikey

Složil jsem papír,dal ho do obálky a na ní napsal Pro Frankieho.

Nastavil jsem si budík,lehl si do postele a usnul.
Moje poslední myšlenka směřovala jemu...

***

Budík mě vzbudil v 7:45 am. Oblíknul sem se,nalíčil se,vzal si všechny svoje věci a chystal se k odchodu. Ze stolu sem vzal obálku s dopisem a dal mu jí na postel.

Naposledy jsem se rozhlídnul po pokoji,vyšel ze dveří a zavřel dveře.
Šel jsem ještě za Jaredem,rozloučit se.
***
Je 8:35 am a já sedím na letišti v Londýně a čekám na letadlo do Jersey. Letí mi až ve 2:45 pm. Nevím co tady budu celou dobu dělat. Možná bych mohl začít přemejšlet co řeknu rodičům.Ještě o tom nevěděj...a nebo se radši vyspim....aspoň ho zase uvidim...


Frank´s POV.

V neděli dopoledne sem přijel zase zpátky na kolej po dni stráveném s rodinou a druhém dni stráveném s Geem.Mikey nebyl na pokoji,asi je někde venku s Jaredem.Vybalil si věci,vysprchoval se a chtěl si jít na chvíli lehnout ale všiml sem si obálky na mý posteli.Kdo mi tak může psát?

Vzal jsem do ruky obálku s nápisem Pro Frankieho a začal číst. Bože,Mikey...
Seděl jsem tam na posteli,neschopný se hnout a četl dopis pořád dokola.
Proboha,proboha,PROBOHA!!!!
Jak sem si toho mohl nevšimnout?
Jak sem si mohl nevšimnout toho že mě miluje?
PROBOHA!
...Jsi pro mě jako slunce,které září nad všemi mými starostmi. Jenže osud to chtěl jinak a moje slunce zhaslo.Zhaslo a už se nikdy nevrátí.... Odcházím a už o mě nikdy neuslyšíš....Bude to jako bych pro tebe nikdy neexistoval...jako bych nikdy neexistoval...už o mě nikdy neuslyšíš...

NE!!!!!!!!!!!!!!!!

Teprve teď mi to došlo. Věci se mají trošku jinak než jsem si myslel............

Teprve teď se mi srovnaly myšlenky v hlavě...Gerard pro mě neznamená tolik...Jistě...Celou dobu miluju Mikeyho ale vynahrazuju si to Gerardem...Kdyby odešel Gerard,přežil bych to...rozloučil by se se mnou vůbec?...vždyť se mnou mluví jenom když potřebuje...vůbec mu na mě nezáleží!
Jak sem mohl bejt tak slepej? Jak sem si toho mohl nevšimnout?

Hrozně sem ho zraňoval...musel se dívat jak si užívám s jeho nejlepším kamarádem.
Jak sem mohl dopustit tohle?

Nikdy si to neodpustím...ten pocit..ta bezmoc....já slepě miloval Gerarda a Gerard mě jenom využíval. A on nemohl nic dělat....byl totálně zoufalý a bezmocný...

V hlavě mi proběhl text písničky co Mikey složil..."Cause I was born to tell you I love you and I am torn to do what I have to..to make you mine,stay with me tonight"

Cítil sem jak si někdo sedl vedle mě na postel.Přisunul se ke mně blíž a zašeptal mi do ucha:
"Tak co koťátko,co budeme dělat večer?"

GERARD!
"Odejdi!...jdi pryč a už za mnou nikdy nechoď..nechápu jak sem mohl bejt tak slepej a myslet si že mě miluješ!!!"

"Cože???"

"Nedělej že nic nevíš....budeš se musit smířit s tim že pro mě neznamenáš vůbec,ale vůbec nic. A teď odejdi! "

Jeom na mě šokovaně zíral a když viděl že nemam daleko ke zhroucení,radši odešel.

Fajn...musím jednat rychle.Musim jenom doufat že už neodletěl.

Vzal sem tašku a naházel do ní nějaký oblečení,peněženku a tak. Dopis sem si dal do kapsy a vyběhl z pokoje. Vzal sem si taxíka a jel na letiště.

Doběhl jsem k ceduli odjezdů a hledal správný údaj. New Jersey 2:45 pm. To bude ono.
Super,stihl sem to..je přesně 1:30. Fajn..teď už zbejvá ho jenom najít.

Proběhl sem několik kaváren a pak sem dorazil do haly. Bylo tam asi tak 100 lidí. Fajn...jenom žádnou paniku.

Začal sem procházet mezi lidma a hledat ho....už sem si říkal že ho asi nenajdu když najednou......sem ho viděl.

Seděl na lavičce u okna a spal. Jak sem si mohl nevšimnout jak je dokonalej???
Pomalu sem k němu přišel,sednul si vedle něj. Musel sem mu dát pusu....jinak to prostě nešlo.

Vzbudil se a zíral na mě.
Pochvíli si uvědomil kde je a jeho výraz se změnil na nechápavý.
"To ještě spim?" zamumlal.

"Ne Mikey. Nespíš. Seš na letišti a za hodinu a čtvrt odlítáme do Jersey."

"odlítáme?..nechceš mi říct že...počkat....neměl ses vrátit až večer?"

"No měl,ale musel sem dělat něco do školy,tak sem se vrátil dřív a našel tvůj dopis.Konečně mi všechno došlo.Nechápu jak sem mohl bejt tak slepej a věřit Gerardovi že mě miluje...."

"Ty ho copak nemiluješ?"

"Ne...uvědomil sem si že celou dobu miluju jenom tebe.On mě jenom využíval."

"Ale..."

"Nic neřikej Mikey...odjíždim s tebou.Nesnesl bych jenom pomyšlení na to že trpíš."

"Promiň,víš s tou rukou...zapomněl sem na to a ..."

"Ne,to já bych se ti měl omluvit že sem byl tak slepej a neviděl kolik pro mě znamenáš."

"Já...miluju tě Frankie...."řekl a jeho oči se zalily slzami.

"Já tebe taky broučku...slibuju že už tě nikdy neopustím." řekl sem mu a dlouze ho políbil.

Tohle bylo to po čem sem tak dlouho snil.Jenom sem si nedokázal vybavit co to je...
Ano...Mikey...je naprosto dokonalý...
Setřel sem mu slzy z tváří a objal ho.

Teď už nás do smrti nic nerozdělí.......




THE END.....

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pansy.xo Pansy.xo | Web | 30. března 2009 v 17:55 | Reagovat

Teda... zvrat no :D Gerard zase největší hajzl :-D

2 veriik veriik | Web | 1. dubna 2009 v 16:24 | Reagovat

nádhera...naprosto úžasný......a depresiva??? LOL...všichni vysme je měli používat častěji...XD

3 Jannica Jannica | Web | 5. dubna 2009 v 17:35 | Reagovat

Oh! Já byla celou dobu pro Frerarda!

No neva, tohle bylo pěkný:)

Ale chudinka Gee... on ho určitě hrozně moc miluje a Frank je znova slepej, že si toho nevšímá...

Hmm... měl by se třeba rozpůlit.

A nebo je Gerard vážně hajzl... Gerard hajzl je vždycky nejvíc sexy :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama