The Face of God I.

3. září 2009 v 20:51 | Maggee |  →stories←
tak...máme tady další story...doufám že se bude líbit a nevím kdy bude pokráčko...vážně nestíhám. Už se těšim na reakce....Je věnovaná moému drahému Slunci (a nejsem Sova :D), Laivine, mé úžasné mamince Lulush, Ivie(díky za podporu a za to že pořád posoucháš ty moje duchaplný kecy :D) a hlavně mé drahé Sally...protože to tys mě přivedla na nápad napsat story s QAF...i když o tom nevíš :D so enjoy...


Justin

Jmenuju se Justin Taylor a je mi 17 let. Bydlím v Kentucky,ve městě Louisville.

Žiju jenom s mámou. Táta od ní odešel asi dva měsíce po tom, co jsem se narodil a od té doby jsem ho neviděl. Možná to je tím, že si ho vůbec napamatuju, možná ne, ale vůbec mi nechybí.

S mamkou si rozumím výborně. Vždycky když mě něco trápí, jdu za ní. Ostatně, za nikým jiným stejně jít nemůžu. Poslední dobou si ale svoje pocity nechávám pro sebe.

Došlo mi totiž, že vztahy s holkama mě nebaví a ke svému prvotnímu zděšení jsem zjistil, že mě přitahují muži. Mámě jsem to ještě neřekl, ale tak jako tak se to jednou dozvědět musí. Počkám ale, až bude ten správný čas.


* * *

Je pátek večer a já vyrážím do centra.

Normálně by se mnou šel ještě Hunter,můj nejlepší kámoš, ale minulej tejden ho chytli fízlové kvuli chlastu, protože je mutaky 17 jako mě. To by ještě tak nevadilo, ale vzheldem k tomu, že to bylo tenhle měsíc už počtvrtý, má teď do příštího tejdne domácí vezení. Chudák, na fízly působí jako magnet. Hunter je vlastně jenom přezdívka. Jmenuje se James, ale nikdo kromě jeho mámy, která mu říká Jamie nebo Jamesi, mu nikdo neřekne jinak než Hunter.

Měl jsem ještě ostatní kámoše, ale když sem jim řekl pravdu o mé orientaci, přestali se se mnou bavit. Takže teď už mám jenom Huntera. Aspoň že ten mi rozumí. Svěřuju se mu teď se všim, takže je taková moje náhradní máma. On za mnou taky chodí se svejma problémama a já mu vždycky rád pomůžu.

Ostatně,dneska hodlám využít toho, že tu Hunter není. Chci totiž jít do jedinýho gay klubu ve městě. Myslím že kdybych Hunteovi řekl,že tam chci jít, nevadilo by mu to a šel by se mnou, dělat mi morální podporu. Ale přecejenom. Poprvé chci bejt radši sám.

Dorazil sem ke klubu a s pocitem radosti s strachu sem šel dovnitř.

Hrála tam nahlas hudba a všude byli muži. Většinou na sobě neměli moc oblečení, ale když sem se podíval na ty, o stáli u baru, změnil jsem názor. Každopádně...vypadalo to...nepopsatelně úžasně. Tolik chlapů na jednom místě sem snad ještě neviděl. Většinou byli mladí. Možná tak o tři,čtyři roky starší než já. Dalo se mezi nimi ale narazit na starší.

Šel jsem k baru a objednal si vodku. Kopl jsem do sebe panáka a šel tancovat.

Byl to úžasnej pocit bejt uvolněnej a nemuset se přetvařovat. Vědět že všichni okolo mě jsou stejní jako já a nevadí jim kdo jsem. Neposmívají se mi. Neubližujou mi. Dokonalost.

Najednou ke mně přišel starší kluk. Měl kratší hnědý vlasy ,džíny a košili. Začal se mnou tancovat a napětí mezi námi bylo čím dál tím větší. Byl dokonalej. Nádhernej. Prostě jako bůh.

Po asi deseti minutách tančení mě chytil za ruku a vytáhl mě ven. Stál naproti mně a kousek z mnou byla zeď. Pohladil mě po tváři a dal mi pusu na čelist. Zasténal jsem. Přitlačil mě na zeď a začal mě líbat. Byl to neuvěřitelný pocit. Nedal se s ničím srovnat. Bylo to to nejlepší co mě mohlo potkat.

Ne, ON byl to nejlepší co mě mohlo potkat.


Po chvíli se odtáhl. Já toho využil a zeptal se ho na jméno a tak. Brian Kinney...29 let. Panejo Justine,ty si taky umíš vybrat. O 12 let starší! No neva...on je dokonalost sama.


Taky se mě zeptal na méno.Odpověděl sem Justin Taylor,17 let. Chvíli přemýšlel. Pak sem ale najednou v jeho očích viděl zděšení. Řekl že už musí jít a zničehonic se vypařil.


Co se stalo? Co je špatně n mym jménu? Nebo se lekl věku?


Jo, to bude ono. Nehce si nic začínat s někym o tolik let mladšim.


Zavolal sem Hunterovi.


"Ano Justine? Děje se něco že mi voláš v tak nelidskej čas?" řekl a zasmál se.


Koukl sem na hodinky...kurňa...půl třetí.Příště si musim vybrat lepší čas.


"Já..víš...."


"Co se děje? Mě můžeš říct všechno, neboj."


"Vyrazil sem do gay klubu."


"Super! A kde je problém?"


"Právě sem viděl tvář boha. Jmenuje se Brian Kinney. Je mu devětadvacet.."


(A/N všimněte si narážky na první díl QAF kde Justin říká svý kámošce "I've just seen the face of god. His name is Brian." :D)

"oooh...ty si teda umíš vybrat" řekl a zasmál se. "Povídej,jak vypadá? Je aspoň hezkej?"


"Jamesi,umim si snad JÁ vybrat někoho kdo není hezkej?"


"Dobře,vzdávám se. Tak jak teda vypadá?"


"Mno...kratší tmavě hnědý vlasy,bohatej,vypracovanej,sexy. Ještě něco?"


"Umm..ne. Myslim že ti ho schvaluju." řekl a zasmál se. "Pořád ale nevidim ten problém."


"Mno líbali sme se a když sem mu řekl jak se jmenuju a kolik mi je, zděsil se a odešel."


"Prosimtě...klid..asi se jenom lekl že seš tak mladej. Nečekal to. Neřeš to a di si užít!"


"Já...nemůžu...je dokonalej...a...prostě..božskej..." koktal sem.


"Áááá..že by se nám tady někdo zamiloval?"


"Ale nene Huntere! To není pravda...jenom...no..chtěl sem něco víc..."


"Prosimtě Justine...nekecej..nemyslíš že to poznám?" řekl a zasmál se.

"Dobře...je..nedá se popsat jak se cejtim"


"Ok, už nic neřikej...radši přijď ke mně a všechno mi do podrobností řekneš."


"Jasný..hele a nemáš domácí vězení?"


"Jo,ale máma není doma" řekl a uchichtnul se. "Nemá to moc vymyšlený. Sice se nemůžu dostat z baráku, to ale neznamená že se nikdo nemůže dostat sem."


"No jo...holt nemá tak geniální myšlení jako ty" odpověděl jsem mu se smíchem. "Zachvíli sem u tebe. Zatím."


"Jo,čau"


Zavěsil jsem a vydal se pěšky k Hunterovi.


V hlavě sem měl jeho. Briana. Toho s božskou tváří.


A tak jsem se rozhodl. Zítra sem půjdu znova, tentokrát ale s Hunterem. I když má domácí vězení.


Briana si totiž nenechám zmizet ze života.



Nikdy.......
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jannica Jannica | Web | 3. září 2009 v 21:00 | Reagovat

Nepopsatelně super věc:) To poslední slovo se mi zatraceně moc líbí, úplně mě z toho mrazí :D
QAF jsem nikdy bohužel neviděla, ale hodlám to co nejdřív někde sehnat.
A těším se na pokračování, sovičko  :-D

2 Justinka Justinka | Web | 2. ledna 2011 v 23:04 | Reagovat

Nebude ti vadit trochu pitvání? Vždyť víš, že já jsem povídkový začátečník a mám tam taky spoustu chyb, ale nemohu si to odpustit. Takže, jejikož jsem povídku četla dvakrát s odstupem nějakého času, pamatuji si, že již poprvé mě trochu iritovalo, že nás upozorňuješ na narážku v prvním díle. Nejsme blbé, věř nám. Když si to uvědomíš ty, tak i my. Jinak chválím rozdělení na věty, moc dobře se to čte. Těším se na pokračování, protože mě zajímá, jak jsi ošulila neexistenci J. otce, jestli to bude tak daleko :-) Jo a ještě něco. Trochu divně působí, jak se tam u té zdi představují i s věkem. Čekáš téměř výměnu adres. Nevím, jestli to tak chodí :-D, ale teď už vyloženě rejpu. Jsi ráda, žes mi prozradila tvůj blog? Jdu číst dál.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama